Zvláštní, já třeba nechci platit dotace Agrofertu, například, co navrhuješ, to samý, kdo chce, ať platí? Jo, a taky se mi nechce platit důchody voličům Bureše, ten samý postup? Taky mám potíž platit zdravotní péči této skupině voličů, takže znovu dobrovolnost? 🤣

Prezident Petr Pavel u financování veřejnoprávních médií poplatky neviděl nic, co by nefungovalo a bylo nutné měnit. Postup vlády podle něj není šťastný. denikn.cz/minuta/2096925/

Prezident Petr Pavel u financování veřejnoprávních médií poplatky neviděl nic, co by nefungovalo a bylo nutné měnit. Postup vlády podle něj není šťastný.

51.část Panzergrenadier Division Großdeutschland: Boje o Belgorod 7.–8. února 1943 město bránila především 168. pěší divizí, posílená částí Fusilier-Rgt GD – včetně Pz.Aufklär.Abt. GD , dvou motorizovaných praporů, několika Pz IV a StuG III (celkem kolem 5–7 tanků a 2 útočných děl z GD). Fusiliers GD prováděl boj na zadním voji, lokální protiútoky a využívali mobilitu k přesunům. Sovětská 40. armáda gen. Kirilla Moskalenka postupovala rychle díky dvěma mobilním skupinám (každá: samostatná tanková brigáda střelecká divize, konkrétně prvky 116. a 192. tankové brigády). Tyto skupiny obcházely německé pozice a 7. února dosáhly předměstí Belgorodu. Situace se však stávala stále kritičtější: dne 7. února postupovaly silné nepřátelské síly podél silnice Korotša–Bělgorod, jejich přední jednotky již sváděly těžké boje s částmi Pz.Aufklär.Abt. GD pod velením Oblt. Heise v severní části Dalněj Igumenky. Opatření zahájená divizí vedla 8. února 1943 k ústupu zesíleného Panzegrenadier-Regiment GD. Jeho novým úkolem bylo projít Charkovem, postupovat co nejdále směrem k Bělgorodu, vytvořit novou severem obrácenou blokovací linii u silnice a později převzít jednotky zesíleného Pz.Aufklär.Abt. GD při jejich ústupu z Bělgorodu. Zesílený Füsilier-Regiment GD dostal rozkaz provést postupné stažení za řeku Severní Donec a připravit novou obrannou linii na jejím západním břehu. Pro tento pluk už nebylo možné ustoupit po silnici Volčansk–Charkov; místo toho musel vyhrabat cestu sněhem na západ, aby dosáhl silnice Bělgorod–Charkov. Dne 8. února dosáhly boje o město Bělgorod svého vrcholu a zároveň i opuštění města obránci. Nejlepší popis těchto událostí obsahují opět zápisy v deníku Pz.Aufklär.Abt. GD, který zachytil všechny podrobnosti této tragikomické bitvy: „Kolem 06.00 hodin zaútočili Rusové tanky a pěchotou západně od silnice Bělgorod–Kursk. Postup byl zpočátku odražen bojovou skupinou FBB, které se podařilo zničit tři T-34. ‚Kampfgruppe Schubert‘ (zesílená 4. Schwadron) obdržela rozkaz střežit železniční a silniční most východně od Bělgorodu a zůstat v blízkosti města. Do sektoru dorazil první velitel pěšího pluku divize bojující v tomto prostoru a převzal odpovědnost za obranu na severu svým plukem, který se přibližoval velmi pomalu. Kam se člověk podíval, viděl vojáky vycházet z již hořícího skladiště zásob s bednami, klobásami a velkými kulatými sýry. Skladiště, které ještě nedávno hlídal správce jako oko v hlavě, bylo během chvíle rozděleno mezi naše vozidla. "Husaři" seděli ve skupinách kolem zásob a mazali si chleba silnou vrstvou másla. Ve skladišti bylo úplně všechno – od zubních kartáčků až po francouzské červené víno. Velitelské stanoviště praporu bylo zřízeno v suterénu nemocnice, která byla ponechána v hrozném stavu. První příslušníci výše zmíněné pěší divize dorazili po nás, unavení a apatičtí. Hledali něco k jídlu, spali nebo kouřili – na obranu Bělgorodu vůbec nemysleli. Náhle vyjel z boční ulice T-34; všemi zbraněmi střílel kolem nemocnice. Během okamžiku vyběhli první "Husaři¨ z vchodu nemocnice s kumulativními náložemi v rukou. Avšak protiletadlové dělo, které bylo na rozkaz velitele města umístěno na křižovatce silnic Kursk–Charkov, vyřadilo tank sedmi zásahy. Nespokojen s tímto výsledkem umístil jeden Unteroffizier nálož na tank a T-34 se s ohlušujícím rachotem roztrhl.“ "V tu chvíli dorazil do nemocnice štáb 168.pěší divize. Po zničení T 34, přišla nová alarmující zpráva: Rusové obsadili mosty přes Donec a železniční most a Kampfgruppe Schubert se po marné žádosti o pomoc praporu 168.pěší divize při držení mostu stahuje v bojích směrem do centra města. Velitel praporu pouze odpověděl, že k obraně nemá žádné rozkazy. Všichni jsme byli na ně naštvaní – my jsme nasadili všechny síly, abychom kryli jejich ústup, a oni teď nebyli ochotni udělat vůbec nic. Mezitím vyjely ulicemi Bělgorodu další dva nepřátelské tanky a rovněž se staly obětí vynikající střelby flaku na křižovatce. Nepřítel nyní tlačil ze severu i z východu a v ulicích zuřily urputné boje. Kolem poledne přišla rádiová zpráva od Cramer Sonderstab, že zmíněná 168.pěší divize má jednat podle vlastního uvážení. Ta se rozhodla ustoupit na severozápad přes Tomarovku. Rozkaz následovat divizi na severozápad se veliteli Pz.Aufklär.Abt GD vůbec nezamlouval, protože jeho hlavním záměrem bylo udržet otevřenou silnici na Charkov, aby po ní mohla ustoupit naše divize. Všechny kolony byly okamžitě přesunuty do Krasnoje (Grasnoje) na silnici do Charkova. Oblt. Spaeter a 3. Schwadron zaujaly na této silnici zadní obranné postavení. Náhle vtrhla do místnosti udýchaná spojka a hlásila, že nepřítel postupuje od severozápadu na Krasnoje do našeho týlu. Za několik minut však tuto nepříjemnou zprávu vyvrátila další hlášení. Pokus nepřítele o obchvat z jihu byl zmařen protiútokem Kampfgruppe Schubert." "Z temnoty před postavením 4. Schwadron se vynořil americký lehký tank M3; tank Panzer IV ho chladnokrevně zničil z pouhých 20 metrů. Odchod 168. Infanterie-Division se náhle zastavil, protože nepřítel mezitím obsadil domy u západního výjezdu z Bělgorodu. Tlak, především ze severu, stále sílil. Železniční most byl právě znovu dobyt a poslední pěší pluk 168. Infanterie-Division proudil do města, kde se nyní všechno tísnilo na hromadě. Situace byla napjatá k prasknutí. Na severu nepřítel prolomil naše linie proti Kampfgruppe FBB, ale prozatím byl zastaven. Rostoucí ztráty na naší straně i u FBB situaci ještě ztěžovaly. Konečně byla cesta na západ volná. Saně za saněmi se zasekávaly na výjezdové silnici. Zpočátku byl postup pomalý, dokud nad našimi hlavami nezačaly svištět první střely a pěchota se v neorganizovaném davu nerozběhla směrem na Tomarovku. Bylo načase, protože naše slabé síly už nebyly schopny Bělgorod udržet.1. Schwadron a flak už odjely do Krasnoje. Poslední složky Kampfgruppe FBB a Kampfgruppe Schubert si nyní bojovaly cestu zpět k mostu u jižního výjezdu z města. Ústup praporu z Bělgorodu se podařil v poslední minutě. Shromáždil se v Krasnoji. Těžký den skončil; ústup 168. Infanterie-Division byl zajištěn." Za sebou zanechali osm vyřazených nepřátelských tanků T-34. Všechny složky Großdeutschland nasazené v tomto prostoru, včetně jedné baterie Artillerie-Regiment GD, byly z Bělgorodu staženy. Drsný charakter bojů o město Bělgorod, na nichž se kromě schwadron Pz.Aufklär.Abt GD a flaku významně podíleli i sturmpioniere a především Kampfgruppe FBB, je patrný z vyprávění Oberfeldwebel A. Müllera. Popisuje také smrt všeobecně oblíbeného Lt. Christiansena z FBB dne 8. února 1943: „Naše kompanie zaujala obranná postavení na severním okraji Bělgorodu u silnice na Kursk. Krátce po obsazení postavení byli muži v našich předsunutých hlídkách vytlačeni palbou ze 120mm minometů. Kolem poledne se proto Lt. Christiansen rozhodl provést výpad s cílem dobýt nepřátelské minometné postavení. Ztráty při tomto postupu, který probíhal napravo od silnice bez jakékoli tankové nebo dělostřelecké podpory, byly poměrně nízké. Teprve když jsme dosáhli cíle útoku – velkého statku –, vyžádali jsme si radiem tanky. Náš GD Panzer-Bataillon pak provedl odvážný útok po silnici a nalevo od ní. Ještě před setměním však Sověti zahájili mohutný tankový útok, takže jsme byli nuceni se s citelnými ztrátami stáhnout zpět na okraj města." "Naše Kampfgruppe FBB držela postavení až do úplné tmy; podporovala nás protitanková rota GD, která umístila svá děla na nejohroženějších místech. Kolem 19.00 hodin nepřítel náhle zaútočil vším, co měl. Během necelé hodiny za námi hořelo celé město. Většina našich mužů zažívala těžké pouliční boje poprvé. Fronta jako taková přestala existovat – frontou se stal roh domu. Nikdo z nás nevěděl, zda řev motorů pochází z našich nebo ruských tanků. Střílelo se ze všech stran. Na deset metrů nikdo nepoznal přítele od nepřítele. Osádky protitankových děl GD dávaly v boji zblízka s nepřátelskými tanky všechnu odvahu. Dodnes vidím osádku jednoho kanonu na úzké ulici. Doslova držela pozici do posledního muže, dokud i on nepadl přímým zásahem.“ "Zimní výstroj už proti sněhu téměř nechránila a každý pohyb byl vidět z dálky. Velitelé čet se zoufale snažili udržet své muže pohromadě. Na rohu domu v centru města jsem se čtyřmi muži své silně prořídlé čety narazil na Lt. Christiansena a jednoho Feldwebela. Leutnant hledal vhodné postavení pro krytí ústupu pěchoty. Nařídil mi postoupit asi 100 metrů dopředu ke křižovatce a udržet silnici na severovýchod otevřenou. Asi o deset minut později se ke mně Lt. Christiansen sám plazil, protože mezi námi už byla zakopaná ruská pěchota. Při tomto pokusu ho po 50m zasáhl T-34 kulometnou dávkou. Christiansen mi zemřel v náručí. Na zimní uniformě měl velkou červenou skvrnu v oblasti břicha." "Čtyři pancéřoví granátníci se snažily odnést tělo oblíbeného důstojníka pryč. Snažily jsme se dostat od T-34 pryč ale můj Obergefreiter byl také zasažen. Po asi 100 metrech jsem narazil na první německé obrněné vozidlo – bylo to Sturmgeschütz, kterému velel náš Leutnant ze Štýrska. Vylezl jsem nahoru a rychle mu popsal situaci. V záři požárů jsem ještě viděl Obergefreitera ležet před nehybným T-34. Sturmgeschütz provedlo krátký rychlý obrat a vypálilo granát do pancíře nic netušícího T-34. Tím byl jeho konec. Spěchal jsem na místo a našel čtyři pancéřové granátníky, kteří nesly tělo. Mrtvého Lt. Christiansen a Obergefreitera jsme naložili na Sturmgeschütz a odjeli s nimi na obvaziště, které bylo zřízeno ve škole.“ Boj o Bělgorod skončil. Vozidla zesíleného Pz.Aufklär.Abt GD se valila po dobře sjízdné silnici jihozápadně směrem na Charkov, kde měla být zřízena další blokovací pozice. Tento pohyb krylo jen několik "Husarů" 3. Schwadron pod velením Oblt. Spaetera, kteří vydrželi v Krasnoji až do příštího večera. Obvyklý kontext: Moskalenko urychlil postup na Belgorod (původně začal až 3. února kvůli bojům s Maďary). Vytvořil dvě mobilní skupiny (každá: samostatná tanková brigáda střelecká divize), které rychle postupovaly. Pancéřoví granátníci kladli odpor na okrajích města a v okolí: využívali dělostřelectvo, minová pole, zákopy v zasněženém terénu a podporu Stuk (Ju 87), které bombardovaly sovětské kolony. Boje byly fragmentované – Sověti obcházeli silné body, Němci prováděli lokální protiútoky ( GD průzkum obrněné prvky). Fusiliers GD drželi klíčové pozice na pravém křídle (směrem k Belgorodu), zatímco PzGrenRgt GD kryl severní přístupy k Charkovu. Sověti měli velkou početní převahu, ale trpěli ztrátami , logistice a německé obraně (T-34 se díky ruské špatné taktice stávali obětí PAK/StuG). 8. února – vrchol bojů (nepřetržitě 48 hodin): Boje zuřily nepřetržitě den i noc – sovětské útoky pěchoty s podporou tanků a lyžařů proti německým pozicím v předměstích a na okraji města. Fusilier-Regiment GD (pod velením Obersta Kassnitze) vedl zdržovací akce: přesuny po silnicích, lokální protiútoky, využití terénu (sníh, vesnice jako Lipzy nebo okolí Belgorodu). Němci stahovali jednotky přes Doněc, aby se vyhnuli obklíčení. Sověti pronikali do města během noci 7./8. února – těžké pouliční a blízké boje. Němci ničili mosty a klíčové objekty při ústupu. Německé posily z GD byly příliš slabé na zvrácení situace. 168. divize byla prakticky nebojeschopná. Němci se stáhli 8.–9. února (město padlo definitivně 9. února). Sověti obsadili Belgorod, což ohrozilo německou linii severně od Charkova a umožnilo další postup 40. armády podél silnice Belgorod–Charkov. Ztráty na obou stranách byly vysoké – Sověti kvůli frontálním útokům a zimě, Němci kvůli přesile a nutnosti zdržovat. Fusiliers GD sehráli klíčovou roli v zdržení – umožnili částečný ústup a zabránili totálnímu obklíčení, ale nemohli zastavit přesilu Moskalenkových mobilních skupin. Boje byly rychlé sovětské obchvaty vs. německá elastická obrana a protiútoky malých Kampfgruppen. Němci díky vyšší bojové kvalitě jednotek ale situaci nakonec zvládli. GD utrpěla ztráty, ale díky elitnímu složení, mobilitě a podpoře letectva způsobovala Sovětům těžké ztráty a kupovala čas pro Mansteinovu protiofenzívu („Backhand Blow“). Ještě krátce Panzergrenadier-Division „Das Reich“ 4.–5. února 1943 – Sovětský útok a německý protiútok Sověti (186. střelecký pluk a hlavní síly 15. tankového sboru) zaútočili na vesnici. Po těžkých bojích Sověti 4. února vesnici dobyli (podle sovětských zdrojů). Německé dokumenty tvrdí držení až do 8. února – rozdíl v interpretaci držení klíčových bodů vs. celé vsi. 5. února – Das Reich zahájila aktivní obranu a protiútok. Kampfgruppe Der Führer (s podporou tanků a Stuk) zaútočila jižně na pravý bok 3TA do 48. gardové střelecké divize. Němci překvapili Sověty a postoupili až 10 km. Rybalko musel odklonit 179. tankovou brigádu. Druhá Kampfgruppe útočila na Olkhovatku – zde došlo k těžkým tankovým ztrátám kvůli nedostatečnému průzkumu a čelnímu útoku na připravenou protitankovou obranu. Známý incident: Rottenführer Ernst Barkmann (Pz III) vjel do vesnice, čelil Molotovovým koktejlům a blízkému boji s PAK na ~30 metrů. Přejel kanón, ale později jeho tank uvízl ve sněhu a byl zničen. Barkmann unikl pěšky. 6.–7. února Pokračující boje. Das Reich odrazila pokus 6. gardového jezdeckého sboru (posíleného 201. tankovou brigádou) o obchvat u Andreyevky. 8. února – Nejúspěšnější německý útok s Tigery Další německý protiútok u Velikiy Burluk. Poprvé nasazeny Tiger I z těžké roty SS-Panzer-Regiment 2. Kvůli špatnému průzkumu (opakovaný problém) narazily na připravenou sovětskou protitankovou obranu. Výsledek: 8 tanků zničeno nebo poškozeno, padl velitel roty SS-Hauptsturmführer Rolf Grader. Němci hlásili zničení několika sovětských tanků, ale ztráta byla citelná. Po pádu Belgorodu (7.–8. února) hrozil obchvat celé německé linie severně od Charkova. Das Reich a Grossdeutschland se organizovaně stáhly přes Doněc. pozn. Ernst Barkmann (25. srpna 1919 – 27. června 2009) byl významným tankovým velitelem v divizi 2.Panzer-Division „Das Reich“. Patřil mezi uznávaná tanková esa) a je nejznámější díky akci zvané „Barkmann’s Corner“ v Normandii v červenci 1944. Jeho role byla především taktická – jako velitel tanku (nejprve Pz III, později Panther) vynikal v obranných bojích a protiútocích, využíval terén, maskování a přesnou palbu. 27. července 1944 – „Barkmann’s Corner“ (u Le Lorey / Saint-Lô): Nejslavnější moment kariéry. Barkmannův Panther (často uváděn samostatně nebo s minimální podporou pancéřových granátníků) zasadil léčku koloně amerických tanků (3. obrněná divize). Podle německých hlášení zničil 9–15 Shermanů, cisternu s palivem a další vozidla během krátké doby. Akce zdržela americký postup. Za to obdržel Rytířský kříž Železného kříže (27. 8. 1944) a byl povýšen na Oberscharführera. pokračování příště... Foto: Mapa pozic Pancéřoví granátníci GD celkem vzácná fotka Nebelwerfer 41(raketomety) od Bělgorodu

𝐒𝐡𝐫𝐧𝐮𝐭𝐢́ 𝟐.𝐥𝐢𝐠𝐲 𝐦𝐥𝐚𝐝𝐬̌𝐢́𝐜𝐡 𝐝𝐨𝐫𝐨𝐬𝐭𝐞𝐧𝐞𝐤 𝐂̌𝐞𝐜𝐡𝐲 𝟐𝟎𝟐𝟓/𝟐𝟔!💥 🏆Vítězem Písek "B", právo na postup Strakonice 🔥Nej střelkyní, i 7m hodů, Klára Nováková z Písku7️⃣ 🔻Poslední HC Plzeň #HandZone

Takový postup bych v daném případě pokládal za velmi citlivý.

To jsou balónky. Bureš řekne ať to nějaký nýmand plácne a potom testují jaké budou reakce. Na základě výsledků se volí další postup..

Pri pohľade na Irak s niektoré ďalšie menšie tímy človeka zamrzí že dostali tak náročnú skupinu. V takom Béčku namiesto Kataru by mohli reálne pomýšľať na postup.

Nejsem si jistý. Stejný postup jsem použil na nového psa. Získal jsem ho ve věku 4 let a byl velmi dominantní až nebezpečný. Od té doby bylo vše v pořádku, společné obrovské přátelství až do jeho smrti ve věku 11 let. Stále mi chybí.

pravdou je, ze stejne jako v hokeji je jedinou motivaci vitezstvi... a 2/3 ligy to jdou zkusit jak to dopadne. Dole se hraje o hovno a buduje se .. v Evrope jsi bud v play off nebo hrajes o zachranu a sestup..v cemkoli.. treba ve volejbalw. Postup je jako titul..

Pockat, to je snad jasny ne? Senegal miri mnoooohem vys nez na pouhej postup ze skupiny.

Jediný rozdíl mezi minulou a současnou vládou ve vztahu k ČRo a ČT je v tom, že ta minulá si zařizovala jejich přízeň navýšením financí a současná naopak vytváří tlak jejich snížením. Postup předchozí vlády byl rozhodně sofistikovanější, ale pohnutky úplně stejně nízké.