Neříkalo se v minulém desetiletí, jak s korunou zamávají nejbližší turbulence ve světě?
Tak se podívejme, jak zatím dopadá ve 20. letech, tedy v období nejprve globální covidové pandemie, pak války za humny na Ukrajině, energetické krize, generační inflační vlny, nejtěžší etapy protekcionismu a zavádění cel od druhé světové války a konečně války v Perském zálivu a největšího výpadku dodávek ropy v dějinách.
Koruna je v období od 1. 1. 2020 do dnes druhou nejpevnější ze všech významnějších měn Evropy; předčí ji pouze švýcarský frank (viz tabulka Bloombergu níže)).
V daném období posílily vůči americkému dolaru:
1) švýcarský frank o 21,3 %
2) česká koruna o 8,7 %
3) polský zlotý o 3,4 %
4) euro o 3,2 %
5) dánská koruna o 3,1 %
6) britská libra o 1,2 %
Švédská i norská koruna oslabily, stejně jako maďarský forint.
Příliš neobstojí možná námitka, že pevná koruna škodí vývozu, neboť přebytek zahraničního obchodu ČR byl předloni a loni nominálně historicky rekordní.
Neobstojí ani námitka, že v Česku by s eurem v uplynulých letech byla nižší inflace, než byla s korunou. To proto, že Evropská centrální banka navýšila svoji základní (depozitní) sazbu na 4 %, zatímco Česká národní banka na 7 %.
Kdo tedy tvrdí, že s eurem by byla inflace nižší, zastává svéráznou teorii tureckého prezidenta Erdogana, že nižší úrokové sazby snižují inflaci; s tou se však neztotožňuje 99 % ekonomů. S eurem by naopak inflace byla bývala v ČR ještě vyšší, než ve skutečnosti byla, podobně jako třeba v Estonsku, Litvě či Lotyšsku (všechny tyto eurové země měly inflaci v uplynulých letech vyšší než ČR).