Nová vyhláška o elektronických cigaretách vstupuju 1. prosince v platnost a míří přesně tam, kde vznikají rizika. Zakazuje vizuály lákající mladistvé a zpřísňuje složení náplní. Oleje, kanabinoidy, cukry a sladidla z trhu mizí a příchutě dostávají jasná pravidla. Varování jsou čitelnější a obaly musí respektovat bezpečnostní standardy. Příchutě lze uvádět jen textem. Výrobci mají vyšší odpovědnost a trh podléhá větší kontrole. Tohle je #regulace, která dává smysl. Chrání mladistvé, zvyšuje bezpečnost a přitom nechává prostor pro méně rizikové alternativy pro dospělé kuřáky. Celek drží směr racionální politiky založené na důkazech. Celé naše stanovisko najdete zde.👇#irap addiction-policy.eu/article-…

The #EU has started the process of reviewing the rules that will shape tobacco and nicotine policy for years to come. The Commission is now gathering evidence ahead of its impact assessment. Without broader input, the process risks missing important lessons from real-world evidence. Which data and effective policy experiences do you think should not be ignored? Submit your contribution: ec.europa.eu/info/law/better… #PublicHealth #Haveyoursay #Callforevidence

Nelegální obchod s tabákovými a nikotinovými výrobky představuje stále větší problém nejen pro státní rozpočet, ale také pro bezpečnost, ochranu spotřebitelů a boj s organizovaným zločinem. Shodli se na tom účastníci druhého kulatého stolu projektu zaměřeného na komplexní řešení této problematiky, který uspořádal Think tank Racionální politiky závislostí ve spolupráci s CEVRO Univerzitou. „Nelegální obchod s tabákovými výrobky již nelze vnímat pouze jako otázku daňových úniků. V evropském kontextu se stále častěji potvrzuje, že organizované zločinecké skupiny zapojené do obchodování s kokainem a dalších nelegálních aktivit rozšiřují své působení také do oblasti výroby a distribuce tabákových výrobků. Problematika tak přesahuje ekonomickou rovinu a má významné bezpečnostní dopady pro jednotlivé evropské státy i Evropskou unii jako celek. OLAF i Europol dlouhodobě upozorňují, že nelegální obchod s tabákem je součástí širších kriminálních struktur a v některých případech slouží dokonce jako nástroj financování nebo vyrovnávání transakcí souvisejících s obchodem s kokainem,“ řekl předseda správní rady Think tanku Racionální politiky závislostí Jindřich Vobořil a dodal: „Řešení této problematiky vyžaduje důslednější kontrolu pohybu tabáku v rámci Evropské unie od pěstování až po finální výrobek, zavedení licencovaného prodeje, posílení opatření zaměřených na prevenci a odhalování korupce v této oblasti uvnitř státní správy a zásadní zpřísnění sankcí za nelegální jednání v rovině trestně právní i řádově vyšších finančních sankcí. Současné postihy vůbec neodpovídají ekonomické atraktivitě takové nelegální činnosti a jsou až absurdně směšně nízké a tím neúčinné. Ignorace těchto souvislostí nebo odkládání potřebných opatření považuji za nezodpovědné!“ Podle odborníků se charakter problému v posledních letech výrazně změnil. Zatímco dříve převažovalo pašování výrobků ze zemí mimo Evropskou unii, stále větší část nelegální produkce dnes vzniká přímo uvnitř členských států. Organizované skupiny navíc využívají moderní distribuční kanály včetně sociálních sítí, komunikačních aplikací a anonymních internetových tržišť. „Bezpečnostní rozměr tohoto problému bývá často podceňován. Nejde jen o daňové úniky, ale o součást širších kriminálních struktur, které jsou propojené s obchodem s drogami, zbraněmi, praním špinavých peněz i obchodováním s lidmi. Stát by měl tuto oblast vnímat jako otázku vnitřní bezpečnosti, nikoliv pouze jako fiskální problém,“ uvedl bezpečnostní analytik Václav Malík. Na bezpečnostní souvislosti upozornil také generální ředitel společnosti Eunoia Horizons Tomáš Petříček. Podle něj se organizované zločinecké skupiny stále častěji stávají nástrojem geopolitického vlivu. „Moderní organizovaný zločin už nefunguje podle modelu tradičních mafií. Jde o flexibilní, mezinárodně propojené sítě, které využívají slabin jednotlivých států i rozdílů v legislativě. V některých případech navíc slouží jako nástroj k prosazování geopolitických zájmů autoritářských režimů. Evropská unie by měla těmto skupinám věnovat stejnou pozornost jako jiným hybridním hrozbám,“ řekl Petříček. Významnou část diskuse otevřela také ekonomická stránka problému. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček upozornil, že příliš rychlý růst spotřebních daní může vést k přesunu spotřeby do zahraničí nebo mimo legální trh. „Česká republika má dnes nejdražší cigarety ze všech sousedních zemí. Výsledkem je, že část spotřeby odchází za hranice nebo do šedé ekonomiky,“ řekl Křeček a dodal: „Na základě našich propočtů může stát jen v roce 2025 přicházet přibližně o 35 miliard korun na spotřební dani a DPH. Řešením je předvídatelný a stabilní růst sazeb, který nebude vytvářet výrazné cenové rozdíly vůči okolním státům.“ Účastníci kulatého stolu diskutovali také možnosti efektivnějšího vymáhání práva. Mezi navrhovanými opatřeními zaznělo důslednější využívání evropského systému sledovatelnosti tabákových výrobků, lepší sdílení informací mezi státními institucemi, větší kontrola digitálních prodejních kanálů či zpřísnění postihů za prodej výrobků nezletilým. Diskuse se věnovala rovněž potřebě vytvořit jednotnější přístup k regulaci nových nikotinových výrobků, posílení kontroly dodavatelských řetězců a zefektivnění spolupráce mezi bezpečnostními složkami, regulátory a odbornou veřejností. Druhý kulatý stůl navázal na dubnové jednání, během něhož byla zmapována současná situace na trhu. Cílem navazujících setkání je připravit soubor doporučení, která mohou přispět k omezení nelegálního trhu, ochraně spotřebitelů, efektivnějšímu výběru daní a posílení bezpečnosti v České republice i v evropském kontextu.

Mezinárodní konference AddictionsCEE 2026 již 18. června 2026 v Praze! Registrace jsou otevřeny a těšíme se na viděnou. Více zde: addictionscee.eu/cs

Plánovaný přesun koordinace politiky závislostí pod Ministerstvo zdravotnictví znovu otevřel zásadní otázku: kdo má v Česku řídit problematiku alkoholu, tabáku, hazardu, psychoaktivních látek, digitálních závislostí nebo nelegálních trhů. Politika závislostí se týká bezpečnosti, školství, sociální politiky, daňových příjmů, organizovaného zločinu i šedé ekonomiky. Právě proto byla koordinace v minulých letech posilována na úrovni Úřadu vlády a Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Český model dlouhodobě stojí na kombinaci prevence, léčby, harm reduction a meziresortní spolupráce. I díky tomu si ČR drží velmi nízký výskyt HIV mezi injekčními uživateli drog a relativně stabilní síť adiktologických služeb. Vedle alkoholu a tabáku dnes rychle rostou i témata digitálních závislostí, online hazardu, nových psychoaktivních látek nebo algoritmických systémů využívajících návykový design. Tato agenda už dávno přesahuje možnosti jednoho resortu. Takto zásadní změna musí projít odbornou a transparentní debatou. Stabilita systému, financování služeb a meziresortní koordinace jsou pro veřejné zdraví i bezpečnost klíčové. Stanovisko k přesunu koordinace politiky závislostí pod Ministerstvo zdravotnictví: addiction-policy.eu/article-…

🧠 Duševní zdraví a závislosti patří mezi největší výzvy současnosti. A přesto se o nich pořád mluví příliš málo, příliš pozdě a mnohdy jsou na okraji zájmu. 18. června 2026, ale tato témata zazní po celý den, a to na mezinárodní konferenci AddictionsCEE. Tato mezinárodní platforma přivede do sálu Kaiserštejnského paláce přední lékaře, vědce, zákonodárce a renomované odborníky z praxe z celé střední a východní Evropy i ze Západu. 🌍 Na programu budou témata jako jsou kupříkladu - opioidová krize a harm reduction, regulace látkových i nelátkových závislostí, digitální závislosti a jejich dopad na psychiku mladých lidí, i nové psychoaktivní látky. 💡 Závislost není slabost charakteru. Je to komplexní zdravotní a společenský fenomén a způsob, jakým se k němu společnost staví, přímo ovlivňuje životy milionů lidí v regionu. Přijďte se v červnu zúčastnit odborné konference a zjistěte, jak to vidí ti nejlepší odborníci v oboru, a zapojte se do diskuse, která má skutečný dopad na politiku i praxi. 📍 Praha, Kaiserštejnský palác 📅 18. června 2026 🔗 Registrace a program: addictionscee.eu/cs Mezinárodní konferenci organizují @IRAP_ThinkTank, @Inst_MH a ARAS – Rumunská asociace proti AIDS. Konference proběhne pod záštitou @NUDZ_cz.

Podíl nelegálního tabáku v Česku i Evropě roste. Plk. Ing. Petr Müller z Celní správy ČR to detailně popsal na kulatém stole k nelegálnímu tabáku pořádaném Think tankem Racionální politiky závislostí a CEVRO Univerzitou. Celní správa má tuto oblast mezi hlavními prioritami. Vnímá nárůst v letech 2025 a 2026, a to jak u odhalených nelegálních výroben, tak u přeprav i samotného prodeje. Tento trend postupně zesiluje. Podle dostupných informací se podobné případy objevují napříč Evropou. V jednotlivých zemích jde o jednotky až vyšší jednotky odhalených provozů, ale v součtu za Evropskou unii už mluvíme o vyšších desítkách nelegálních továren. Nelegální trh se rychle přizpůsobuje regulaci i cenám. Využívá rozdíly mezi legislativami jednotlivých států, slabá místa systému a roste jak v objemu, tak v míře organizovanosti. Stát přichází o miliardy korun a současně se zvyšuje tlak na kontrolní i bezpečnostní složky. A jde k velké zdravotní i bezpečnostní riziko.

EU tobacco policy evaluation highlights declining smoking rates — but does not fully explain why they differ across Member States. Ignoring these differences risks designing policies that are less effective in practice. Evidence-based policymaking requires looking beyond one-size-fits-all approaches. Read more: addiction-policy.eu/en/artic… #EU #TobaccoControl #PublicHealth

Dnes jsme se sešli na půdě CEVRO Univerzity na kulatém stole k stále palčivějšímu tématu nelegálního tabáku. Nelegální trh s tabákem v Česku i v EU totiž roste 📈 a už dávno nejde jen o cigarety bez kolku. Stát přichází o desítky miliard korun ročně 💸, které pak chybí ve zdravotnictví nebo školství. V celé EU mizí na spotřební dani z tabáku kolem 13 miliard eur ročně. Problém má i bezpečnostní rozměr ⚠️. Část nelegálního obchodu je napojená na struktury mimo EU a může sloužit jako nástroj hybridního působení. V některých zemích už podíl nelegálních cigaret přesahuje 40 %. Nelegální trh se rychle přizpůsobuje změnám regulace i cen. Přibývá přeshraničních dovozů i nelegálních továren přímo v Česku. Bez silnějšího vymáhání práva a koordinace institucí bude dál sílit. addiction-policy.eu/article-… @voborilofficial @ales_rod @RenataZajickova

The Commission’s evaluation of the Tobacco Products Directive has clear limitations: no counterfactual analysis, limited ability to isolate policy effects, and insufficient consideration of Member States’ experience, including Czechia and Sweden. Without this, policy risks missing what actually drives change. Read IRAP’s position: addiction-policy.eu/en/artic… #EU #TobaccoControl #PublicHealth

🗓️ Think tank Racionální politiky závislostí a CEVRO Univerzita si Vás dovolují pozvat na odborný kulatý stůl „Nelegální tabák: kde selhává systém?“, který se uskuteční 22. dubna 2026 od 11:00 do 14:00 v učebně 106 v 1. patře budovy CEVRO Univerzity na adrese Jungmannova 28/17, Praha 1. Kulatý stůl se zaměřuje na aktuální fungování nelegálního trhu s tabákovými výrobky, jeho dopady na bezpečnost, veřejné finance i zdraví a na identifikaci slabých míst v systému regulace a vymáhání práva. Diskuse propojí pohled zákonodárců, odborníků, akademické sféry i zástupců praxe a nabídne konkrétní data i zkušenosti z terénu. V případě zájmu prosíme o potvrzení účasti do 21. dubna 2026 na e-mail info@addiction-policy.eu 11:00–11:05 Přivítání účastníků Jindřich Vobořil (Think tank Racionální politiky závislostí), Ivan Langer (CEVRO Univerzita) 11:05–11:15 Úvod do bezpečnostní problematiky nelegálních trhů z hlediska zákonodárce Pavel Žáček (Výbor pro obranu a Výbor pro bezpečnost PSP ČR) 11:15–11:25 Tabákové výrobky s nelegálním statutem (padělky, illicit whites, dovozy ze zemí EU za účelem nelegálního prodeje) Jan Farkač (Think tank Racionální politiky závislostí) 11:25–11:35 Situace na trhu s tabákovými výrobky v Evropě Jindřich Vobořil (Think tank Racionální politiky závislostí) 11:35–11:40 Situace na trhu s tabákovými výrobky v České republice Jan Farkač (Think tank Racionální politiky závislostí) 11:40–11:50 Ekonomické aspekty nelegálního trhu s tabákovými výrobky Aleš Rod (CETA) 12:00–12:10 Zdravotní aspekty nelegálních tabákových výrobků Pavel Kubů (Think tank Racionální politiky závislostí) 12:10–12:20 Bezpečnostní aspekty nelegálních tabákových výrobků Jan Paďourek (CEVRO Univerzita) 12:20–13:00 Přestávka 13:00–13:10 Konkrétní poznatky výrobců tabákových výrobků Kristýna Richter (ČSZV) 13:10–13:20 Operativní zjištění TT Jan Farkač (Think tank Racionální politiky závislostí) 13:20–13:30 Pravděpodobná bílá místa v systému vymáhání práva Jan Farkač (Think tank Racionální politiky závislostí) 13:30–14:00 Diskutovat přijdou: Lucia Kiššová (Úřad vlády ČR), Petr Müller (Celní správa ČR), Tomáš Petříček (bývalý ministr zahraničních věcí ČR), Renáta Zajíčková (PSP ČR)

Vláda České republiky se na dnešním jednání rozhodla odložit projednání návrhu o překvalifikování psychoaktivních látek, fakticky plošný zákaz kratomu. Premiér ČR Andrej Babiš mezi důvody odložení uvedl potřebu odborné debaty a vyhodnocení aktuální právní úpravy. Předseda vlády také zmínil, že na kratom doposud neexistuje spotřební daň. Think tank Racionální politiky závislostí vítá rozhodnutí premiéra a vlády učinit kvalifikované rozhodnutí a otevřít širší debatu o zdanění psychomodulačních látek. Legislativní rámec pro psychomodulační látky funguje od listopadu 2025, další prováděcí předpisy jsou platné až od začátku roku 2026. Stát stanovil pro držitele licencí přísné podmínky. Patří mezi ně ochrana nezletilých, zákaz reklamy, kontrola složení, požadavky na značení výrobků a řada dalších povinností. Regulace vytvořila možnost systematického státního dohledu nad trhem a ukládání sankcí za nedodržování pravidel. Kvůli krátké době platnosti tohoto právního rámce, který je v evropském i světovém kontextu ojedinělý, však zatím nelze přesně vyhodnotit klíčové dopady. Trh s psychomodulačními látkami dnes představuje fungující legální systém a nabízí se legitimní otázka zavedení spotřební daně, která je u látek podobného charakteru obvyklá. Od začátku debaty o formulování kategorie psychomodulačních látek mluvíme o této alternativě jako o vhodném způsobu, jak do rozpočtu dostat vyšší jednotky miliard, které mohou z velké části pokrýt preventivní a edukační programy. Podle Think tanku Racionální politiky závislostí představuje největší riziko nelegální trh. Současný právní rámec jej umožňuje potírat a považujeme za žádoucí, aby Policie ČR a další složky státní správy svých pravomocí důsledně využívaly. Plošný zákaz trhu by s sebou přinesl zvýšení nelegálních aktivit a také riziko přílivu nebezpečných a nekontrolovatelných syntetických náhražek. Pro diskuzi o široké problematice se rádi staneme partnery, protože můžeme nabídnout odborný vhled, zkušenosti, data, analýzy a znalost tohoto prostředí i efektivních postupů prevence i minimalizace rizik pro jedince i společnost.

Kratom a co s ním - regulace vs prohibice. Zopakuje se scénář s HHC - přechod na horší chemky a hrozí riziko fentanylu, nebo nitazenu v případě vytlačení kratomu? Krátká odpověď - ano to riziko zde je. Zítra se bude řešit na vládě, zda je potřeba tuto látku stáhnout z trhu již po několika týdnech zavedení specializovaných prodejen. Všichni znají můj pohled, že stejně jako u likér shopů ve Skandinávii, či severní Americe, nebo konopí prodávané ve stejném režimu se ukázalo, že tento typ regulace byla jediná reálná účinná metoda významného snížení dostupnosti nezletilým, tak tomu bude i u jiných látek. Prohibice na druhé straně nikdy nezafungovala a většinou situaci bohužel zhoršila. Jsou k tomu všechna data. Respektive občas zafungovala tak, že místo jedné látky přišla rizikovější - zákaz opia přinesl černý trh s heroinem a obří snaha vymýtit heroin přinesl fentanilovou krizi. Naopak substituovaný trh méně rizikovými látkami, jako se u nás stalo se subutexem a právě s kratomem dokázal vytlačit trh s mnohem nebezpečnějším heroinem. No a tedy..Regulace zde je jen několik týdnů a mnoho věcí se již stalo mávnutím kouzelného proutku. Kratom téměř zmizel z automatů, také částečně z večerek, kde to nesmí být. Když jsem se šel podívat do licencovaných obchodů, prodavačky poctivě chtěly občanku úplně po každém a to i po lidech v mém věku. Představte si to s alkoholem a tabákem, kde tento zákaz ne a ne umíme vymáhat..A ano, některé obchody v Pze a nekteré e-shopy, které prodávají cokoliv, chemky čehokoliv, nejen kratomu jsou natolik drzé, že se tváří, že na ně nic neplatí a tam má opravdu policie a další zasáhnout. Tam nám opravdu může někdo umřít! Co se mě ale osobně tedy dotklo v celé debatě nejvíc? Že jsem byl označen za příčinu nárůstu kratomu…tomu se chci vymezit! Kratom se začal prodávat ve velkém již mezi lety 2018-2022, kdy já jsem nebyl národním koordinátorem. Vláda a tehdejší zodpovědní za danou problematiku tehdy k tomu ani nepípli, ať to byla policie, či moje následovnice…Ja se vrátil do funkce v roce 2022 a ihned jsem situaci s kratomem začal řešit a byl jsem velmi kriticky, jak vidíte na foto z mého fb níže. Za největší problém jsem okamžitě označil dostupnost v automatech bez jakékoliv kontroly. Ale no, když se jede konkurenční kampaň (dle mého již několik měsíců “někdo” opět financuje morální paniku okolo této látky a asi si dokážeme představit některé skupiny a která konkurence to jede) tak se musí taky dehonestovat ten, kdo přinesl danou regulaci. Cokoliv se dá sprostě lživě otočit. Takže jak jsem již říkal minulý týden. Regulace přinese ten správný výsledek jsem přesvědčen, když bude státní správa konat, co má. V případě úplného zákazu ale platí moje obavy výše. Chápu, že všechny vlády mají tendenci raději sáhnout po přísnějším řešení. Ale opravdu regulace, která je přísnější než s tabákem a alkoholem je řešení dobré a může konečně ukázat cestu ze začarovaného kruhu ven.

Domníváme se, že další kroky v regulaci kr)atømu by měly vycházet především z odborného hodnocení dostupných dat, důsledného vymáhání existující regulace a transparentního rozhodovacího procesu. Odpovědným postupem je umožnit novému regulačnímu systému delší období fungování, systematicky sbírat data o jeho dopadech a teprve na základě jejich vyhodnocení případně uvažovat o úpravách právního rámce. Jsme připraveni přispět k odborné diskusi a poskytnout vládě podklady, které mohou pomoci při hledání řešení založených na datech, právní jistotě a ochraně veřejného zdraví. Premiérovi ČR Andreji Babišovi jsme odeslali otevřený dopis. Jeho celé znění naleznete zde addiction-policy.eu/article-… A pokud souhlasíte s naší výzvou a dopisem, připojte se k němu tady: forms.gle/NYiE8fs9ybMQ1HXG7 Česká republika vytvořila regulační rámec pro psychomodulační látky, které dříve nebyly označovány za drogy – stát tak nad nimi neměl žádnou kontrolu. Nově je jejich prodej možný pouze pro držitele licencí a stát má na základě zákona možnost ukládat sankce za nedodržování pravidel. Regulační systém funguje zatím krátce, a proto není možné komplexně vyhodnotit všechny jeho dopady. Desítky podnikatelů a držitelů licencí investovaly prostředky do splnění zákonných požadavků a přísných pravidel. Stabilita právního prostředí je přitom zásadní podmínkou důvěry ve fungující právní stát. Zkušenosti z oblasti drogové politiky ukazují, že plošný zákaz často vede k posílení nelegálního trhu, ztrátě kontroly ze strany státu a ke zvýšení zdravotních rizik pro uživatele. Současný zákon postihuje prodej bez licence i poskytování látek dětem a mladistvým. Policie ČR má dnes pravomoci k efektivnímu zásahu proti nelegálnímu trhu. Jsme přesvědčeni, že kroky v této oblasti by měly být činěny na základě dostupných dat a jejich vyhodnocení. Zároveň jsme připraveni vést odbornou diskusi a poskytnout vládě materiály, které pomohou najít řešení ve prospěch ochrany veřejného zdraví a stabilního právního státu.

🌿 Současný systém léčebného konopí neodpovídá reálné potřebě stárnoucí společnosti. Statisíce lidí užívají konopí ze zdravotních důvodů, zatímco legální přístup má jen malá část z nich. Výsledkem je samoléčba mimo zdravotnický dohled a mimo regulovaný distribuční kanál. 👉 Navrhujeme regulovaný model, který přesune existující poptávku do bezpečnějšího rámce a zároveň zachová kontrolu státu nad kvalitou, evidencí a bezpečností užívání. Klíčové prvky návrhu: - produkty do 1 % THC bez registrace - produkty s obsahem 1–7 % THC s registrací u praktického lékaře - výdej výhradně v lékárnách, bez zásilkového prodeje - povinné standardizované poučení a jednotná příbalová informace - průběžný monitoring výdeje a nežádoucích účinků pod vedením MZ Model odpovídá míře rizika jednotlivých produktů, zachovává proporcionalitu a nezatěžuje zdravotní systém nad rámec jeho kapacit. Cílem je bezpečnější a předvídatelnější prostředí pro pacienty, zejména ve stárnoucí populaci s chronickými obtížemi. Celé stanovisko si můžete přečíst na našem webu. addiction-policy.eu/article-…