1/2. Záměry Andreje Babiše: Budování neliberálního státu na ochranu vlastního byznysu v Česku.
Andrej Babiš, miliardářský oligarcha stojící za hnutím ANO a obřím agrochemickým impériem Agrofert, se v prosinci 2025 vrátil do funkce premiéra. Rychle sestavil pravicově populistickou koalici s extrémní pravicí SPD a euroskeptickými Motoristy pro sebe. Daleko od pragmatické „Česko na prvním místě“ vlády odhaluje prvních šest měsíců její existence promyšlenou strategii: oslabovat liberálně demokratické pojistky, aby ochránil a posílil své rozsáhlé obchodní zájmy a zároveň upevnil neomezenou exekutivní moc. Nejde o pouhou oportunitu, ale o cílevědomý posun k neliberálnímu vládnutí, kde institucionální konflikty, zastrašování médií a regulatorní uchvácení slouží jako nástroje k ochraně osobních zranitelností.
Falešné odstřižení: RSVP Trust jako byznysová ochranná síť.
Konflikt zájmů Andreje Babiše je dlouhodobě největším skandálem jeho politické kariéry. Auditoři EU dříve odhalili stovky milionů eur neoprávněných dotací pro Agrofert. Při návratu k moci podmínil prezident Petr Pavel jeho jmenování věrohodným vyřešením. Babiš slíbil „neodvolatelný“ slepý trust (RSVP Trust), který údajně přeruší všechny vazby, přičemž vlastnictví přejde na děti až po jeho smrti.
Skutečnost je však zcela jiná. Uniklé dokumenty ukazují, že trust zdaleka není slepý: odstraňuje denní kontrolu pouze během jeho mandátu a po něm zavádí mechanismus ovlivnitelný rodinou. Transparency International a investigativní weby jako Seznam Zprávy tento model rozcupovaly jako nedostatečný podle pravidel EU. K červnu 2026 Evropská komise nadále blokuje dotace pro entity spojené s Agrofertem a požaduje úplné vyjasnění, zatímco české úřady některé platby obnovily – což je široce vnímáno jako exekutivní protekce.
Ještě závažnější je, že koalice nyní prosazuje novelu zákona „lex Babiš“. Tyto změny by uvolnily omezení pro firmy politiků při přijímání dotací a veřejných zakázek, což by explicitně prospělo Agrofertu. Opoziční kritici to právem označují jako „legalizaci krádeže za bílého dne“ – nahou snahu zpětně sanitizovat Babišovo impérium a normalizovat uchvácení státu.
Toto je vládnutí jako ochrana majetku: Babiš využívá politickou moc nikoli k službě veřejnosti, ale k neutralizaci právních a regulatorních hrozeb pro svůj konglomerát, přičemž euroskeptičtí koaliční partneři pomáhají demontovat bruselskou environmentální a dotační kontrolu, která dříve Agrofert omezovala.
Institucionální sabotáž a útok na dělbu moci
Definujícím rysem koalice není politická ambice, ale neúnavný boj proti jakékoli instituci schopné ji omezit. První střety s prezidentem Petrem Pavlem ohledně kontroverzních ministerských nominací (zejména extrémně pravicových osob) eskalovaly v obvinění z vydírání, masové protesty s desítkami tisíc lidí v ulicích a pokračující ústavní třenice.
Babišova vláda projevuje pohrdání dělbou moci, nezávislými soudy a občanskou společností. Místo řešení ekonomických či bezpečnostních výzev Česka upřednostňuje testování demokratických hranic – návrhy stigmatizující nevládní organizace, změny financování veřejnoprávních médií a oslabování kontrolních mechanismů. To kopíruje klasické neliberální taktiky: vykreslovat nezávislé instituce jako elitní nepřátele a exekutivní dominanci jako „suverénní“ pragmatismus.