Přeji všem krásné páteční ráno, probudil jsem se, chtěl jsem si jít zaběhat, ale v hlavě mám příliš moc usazený včerejší emotivnější rozhovor s panem předsedou Andrejem Babišem na téma zahraniční politiky naší země a jeho stíhání ohledně Čapího hnízda - takže místo běhu teď píšu toto.
Navíc jsem viděl, že video vyvolalo mnoho reakcí. A ostatně, přiznávám, pan předseda byl po něm hodně rozčilený, padlo na mou adresu i adresu Ondřeje Kundry pár peprných slov, ale to zůstane mezi námi.
Co je podstatnější: Prosím, prosím, prosím, vy, kdo jste příznivci pana Babiše, pochopte, že jsem se musel zeptat na zahraniční politiku i Ukrajinu pana Babiše poté, co ANO představilo program, ale na toto téma nepadlo téměř vůbec žádné slovo. Nepadlo! Rozumíte, prosím? V době, kdy zlo v podobě Putina, dál a dál útočí na Ukrajinu bez sebemenší snahy uzavřít mír.... A v době, kdy lídři zemí jako je Čína a Severní Korea, zlo v nejhorší podobě, uzavírají spojenectví, u kterého nechybí premiér SOUSEDNÍ země Fico, z mého pohledu něco strašlivého....
Tak za této situace mají lidé v naší zemi právo vědět, jakou zahraniční politiku by dělal jejich možný příští premiér Andrej Babiš. Je to nesmírně, nesmírně, nesmírně důležitá věc. A je třeba, aby odpovídal konkrétně, proto jsem ho tlačil k odpovědi - a udělal bych to v případě jakéhokoliv jiného vrcholného politika.
Druhá věc. Čapí hnízdo a obecně nepoctivost politiků. Věřte mi, prosím, nesnáším z duše nepoctivost, vyčůranost, snahu někoho podvést, případně okrást naši zemi. Každý den myslím na mnoho a mnoho našich hrdinů, kteří bojovali za svobodu naší země, ať to byli fantastičtí mladí kluci ve Velké Británii, kteří umírali jako letci RAF za naši svobodu, ať to byli mnozí zdánlivě obyčejní Češi, kteří byli popraveni nacisty, nebo Češi, které utýrali a oběsili komunisté v padesátých letech.
Kdokoliv okrádá naší zemi, kdokoliv si z ní dělá dojnou krávu, plive na památku všech těchto a mnoha dalších hrdinů. Myslím na ně každý den, mohli prožít hezký život, ale oni se obětovali pro naši zemi, proto, abychom my mohli žít ve svobodě. A z tohoto pohledu jsem velmi citlivý na jakékoliv podvody. Naše generace chtěla po roce 1989 vybudovat co nejlepší a nespravedlivější zemi, ve které se bude lidem dobře žít a budou moci si užívat všech plodů plně demokratické země. To byla naše idea, náš sen, náš smysl života.
Jestliže má mít tato země premiéra, který se podle soudu mohl dopustit závažného podvodu, je logické, že se na to jako novináři ptáme. Je logické, že chceme vědět, jak se zachová. A logicky, jestliže mluví o zmanipulované justici, ptáme se ho dál. A opět, ptali bychom se i jakéhokoliv jiného politika.
Někteří mi vyčítáte, že vládní koalici šetřím - a ptáte se na Dozimetr, kampeličku a další věci. Ptáme se i na toto. Například v tomto týdnu jsem potkal pana ministra Válka - a ptal jsem ho ho: Pane ministře, opravdu si myslíte, že nepoškozujete vládní koalici, jestliže tvrdí, že jste nevěděl, co dělá váš dobrý známý, se kterým jste létal na golf a fakticky on získával zakázky z ministerstva zdravotnictví a "vaší" nemocnice? A nedávno jsem se ptal pana premiéra Fialy: Pane předsedo, udělal jste si pořádek ve vlastní ODS v Brně, která je spojena s několika podezřelými kauzami, kde se mimo jiné zrodila aféra bitcoiny, kde máte členku, která zbohatla podivně na ubytovně, kterou pomohl legalizovat jako bytový dům další člen ODS, a to nemluvě o kauze pronájmu bytů v Brně? I toto všechno mě zajímá a ptám se na to. A chci ještě více pochopit Dozimetr i kampeličku a podíl jednotlivých politiků.
Můj sen, se kterým jsem šel v roce 1990 do novinařiny, zůstává stejný. Je to sen o krásné, úžasné, nádherně pestré zemi uprostřed Evropy, ve které žije mnoho fantastických lidí. Tato země má na to, aby byla opravdu mezi těmi nejlepšími zeměmi této planety. Musíme ale každý začít u sebe, musíme být přísni především sami na sebe a každý den si říkat, co dobrého uděláme pro lidi kolem sebe i pro tuto zemi. Do všeho musíme jít ale s čistými úmysly a musíme se každý přičinit o to, abychom se posunovali dál. Jako jedinci i jako země. A pokud se kdekoliv setkáme s nespravedlností, musíme se proti ní ozvat. Často je nejtěžší postavit se proti nespravedlnosti, zlu a podvodům, která se dějí přímo kolem nás. Tohoto je nejvíc. Na naší vesnici, v našem městě, úřadě, spolku, kraji. Musíme se každý snažit v sobě najít vnitřní odvahu čelit tomu zlému a špatnému. Jen tak se naplní sen, který se může stát skutečností. Pokud mi rozumíte, moc vám za to děkuju. Určitě dělám i já chyby, určitě nejsem ve své novinařině vždy ke každému stoprocentně spravedlivý, i když bych moc rád byl. Je to každodenní snaha dělat věci co nejlépe, a každodenní trápení s otázkou sobě samému, jak moc se mi to (ne) daří.
A tady je ještě článek a příspěvek s videem, které bylo impulsem pro toto psaní. Promiňte mi, je že je tak dlouhé. A teď můžu jít konečně běhat :) Konečně mám v hlavě více místa a klidu. Písmenka a slova, co mě tížila, jsou venku...
zpravy.aktualne.cz/domaci/zb…