Tři evropské země zkusily regulaci nájmů. Berlín, Stockholm, Barcelona. Pokaždé stejný vzorec.
Berlín 2020 zastropoval nájmy. Tzv. Mietendeckel.
→ Regulované ceny −7,5 až −11,3 % (recenzovaná studie, Management Science).
→ Inzeráty k pronájmu klesly o 56 %.
→ Polovina nabídky měla dvě smlouvy: legální strop plus stínový nájem.
→ Ústavní soud zákon po 14 měsících zrušil.
Stockholm: 57 let stejného systému.
→ Fronta na nájemní byt 2026: přes 900 000 lidí.
→ Průměrné čekání 9 let, v centru 21.
→ Legální podnájem o 65 % dražší než první ruka.
→ Studie Journal of Public Economics: získání regulovaného kontraktu = pokles ročního příjmu o 13–20 % (kvůli ztrátě mobility).
Barcelona 2024:
→ Cena v regulovaných zónách spadla o 5 až 6 %.
→ Sezónní smlouvy 37,5 % meziročně.
→ 32,7 % nových nájemních smluv jsou sezónní (rok předtím 22,5 %).
→ Katalánská vláda v Decreto-ley 1/2025 sama přiznává masivní obcházení.
Tři země. Tři jiné regulace. Stejný vzorec:
→ Strop na regulovanou cenu krátkodobě funguje.
→ Vznikne dvojí trh – stínové nájmy, sezónní smlouvy, dlouhé podnájmy.
→ Stávající nájemníci platí méně. Hledající platí víc, nebo nemají kde.
→ Cena nezmizí. Přesune se do jiné právní formy.
V Česku se po regulaci občas volá. Tyhle tři experimenty ukazují, co následuje – pokaždé.