Svět je dnes plátnem, kde se hádá stín,
kde staré rány kryje nový dálný dým.
Na šachovnici map se těžké váhy křiví,
král starý slábne, nový dravec divý
si brousí drápy o hedvábnou stezku,
v západu slunce, v chladném, tichém lesku.
Zeměkoule praská v švech své vlastní pýchy,
v palácích mocných utichly už smíchy.
Tam, kde dřív stála moudrá, pevná slova,
tam železo a oheň křičí znova.
Hranice hoří, krev se s pískem mísí,
a staré sliby na provázku visí.
V té podivné hře o trůn z křehké moci
se plyn a ropa staly králi noci.