⛽️Nová pravidla podpory vodíku v USA⛽️
V USA konečně došlo ke zveřejnění dlouhodobého plánu státní podpory zeleného vodíku. Pojďme si fakticky vysvětlit, co to znamená. Je to jednak zajímavé čtení a jednak je kolem toho aktuálně zajímavá diskuze. Teoreticky je možné získat tax credit $3/kg vodíku, což zní jako pěkná pomoc.
Řada organizací se však bouří kvůli přísným pravidlům. Vodíková ekonomika je velmi drahá a bez silné státní podpory (o kterou se dlouhodobě snaží EU, Japonsko i USA) zatím ještě na dlouho ekonomicky nerealistická. Ve výsledku i s podporou má každý vodíkový projekt dlouhou dobu ekonomické návratnosti, takže je nutné chápat, jakou podporu stát bude poskytovat v dlouhodobém horizontu. A tady je právě ten spor:
Aby byla výroba vodíku elektrolyzéry (zelený vodík), doopravdy zelená, nesmí se k provozu elektrolyzérů používat elektřina z fosilních zdrojů. Tomu se má bránit třemi (dle některých kontroverzními) novými pravidly:
1) "Additionality" - Zelený vodík se má vyrábět z nových obnovitelných zdrojů. Pokud by se utilizovaly současné zelené zdroje, které potom budou chybět v elektrické síti, a povede to ke zvýšení aktivity fosilních zdrojů, není nárok na výhody.
2) "Time-matching" - Od roku 2028 bude nutné výrobu zeleného vodíku řídit po hodinových úsecích tak, aby se využívala 100% energie z obnovitelných zdrojů. Fakticky to znamená, že se mohou používat pouze přebytky čisté energie.
3) "Geographic correlation" - Zde se řeší vzdálenost mezi zdroji energie a elektrolyzéry, aby se zajistilo, že nepůjde jen o účetní přebytky, kdy elektrolyzér jede v jiném státě, než kde přebytek doopravdy vzniká (resp. že v jednom státě jde "zelená" energie do sítě, která ji nepotřebuje, zatímco v jiném státě ve stejnou chvíli fosilní zdroje napájí elektrolyzéry).
Tohle všechno má jasný cíl - podpora je dlouhodobě zaměřena pouze na zelený vodík (vodík ze zemního plynu na podporu nedosáhne kvůli limitům kgCO2/kgH2) a tento vodík nejenže nesmí být vyráběn z fosilních zdrojů, ale jeho výroba ani nesmí zvyšovat závislost gridu na fosilních zdrojích.
Jde tedy o přesnou interpretaci toho, jak se prezentuje vodík jako budoucnost nejen v dopravě. Zároveň současná situace je značně odlišná (výrazná většina vodíku je vyráběna z fosilních zdrojů). Odpůrci nových pravidel se odkazují, že taková pravidla nejsou například pro tepelná čerpadla, anebo bateriové elektromobily. Příznivci naopak argumentují, že vodíková mobilita má proti bateriové výrazně vyšší konverzní ztráty, takže aby byla opravdu ekologickou, je přísné navázání na nízkoemisní zdroje nutností (resp. pokud už se má použít fosilní zdroj k mobilitě, je lepší ho použít tam, kde je z využité energie 2,5x vyšší užitek).
V případě aut to má zajímavý efekt - vodíková auta (a ekonomika kolem nich) budou mít tím vyšší šance, čím méně se budou bateriová elektroauta používat pro stabilizaci sítě trápenou výkyvy z obnovitelných zdrojů (případně zda se dostatečně zlevní stacionární bateriová úložiště). Pokud se tohle baterkám nepodaří, je tu velký prostor pro vodík. Pokud se jim to podaří, je budoucnost vodíku temná.
Článek:
hydrogeninsight.com/producti…