⛽️Neuvěřitelně čisté moderní diesely⛽️
Tohle je hrozně zajímavé téma. Jirka si koupil Octavii 4 v naftě a došlo na argumentaci tím, jak je auto šetrné k životnímu prostředí na základě testů ADACu. Zahrnovat u výběru auta ohleduplnost k životnímu prostředí, kde je auto bezprostředně využíváno (tj. co dýchají lidi na ulici, kde projedete), mi přijde validní.
(tady než někdo začne žhavit klávesnici, aby začal o CO2 / globálním oteplování / green dealu / Grétě, upozorňuju předem, že nyní se bavíme o lokálních toxických emisích - tedy emisích, které jsou pro tělo přímo škodlivé a jejich škodlivost má silně lokální charakter; tedy něčem úplně jiném a ne o CO2)
V reportech ADACu skutečně takové TDI může vyjít lépe než nějaká hybridní benzínová Toyota. Lžou? Nemyslím si. Jen ta problematika je mnohem složitější a obrázek, který oni dávají, není zdaleka kompletní. Může pak vést i k chybnému rozhodnutí spotřebitele.
Kouzlo je v tom, co se neměří a kdy se něco neměří.
1) DPF, tedy filtry pevných částic například efektivně eliminují částice nad 23 nm, kde se běžně měří pro potřeby EURO6. Pokud tedy v reportu vidím výborné hodnoty částic od této velikosti, zní to sice dobře, ale už se nedozvím, že to naftové auto dělá ohromné množství neméně problematických rakovinotvorných částic velikosti 7-11 nm (a to v objemu mnohem větším i než přímovstřikové benzíny a na rozdíl od nich navíc ve většině pracovních režimů). Z tohoto důvodu mimochodem EURO7 reaguje tím, že měří/omezuje částice aspoň nad 10 nm. A to teď vůbec neřeším, že v těch homologačních měřeních se to počítá jen mimo okamžiky regenerace filtru - při tomto procesu a nějakou dobu po něm jsou emise vyšší (mimochodem - věděli jste, že moderní dieselová auta regenerují filtr i v městském provozu?).
2) Komplikované emisní systémy, které umožňují celkově dosáhnout vyšší čistoty, mají omezenou životnost. EURO6 chce, aby to bylo (aspoň) 160 000 km (druhá věc je, jak moc se to kontroluje a jak moc se vyžaduje náprava, ale to je spíš na jiný příspěvek). U EURO7 se to mělo navýšit na 200 000 km, což vedlo k velkému odporu výrobců a situace je teď asi taková, že pro 160-200 000 km bude nějaké rozvolnění limitů.
Že je v praxi problém, aby ty systémy vydržely (a tuplem u osobáků v častém městském provozu), ukazuje právě situace v ČR. Auta, co z výroby mají DPF, a přesto se jim při akceleraci hulí černě z výfuku, zná z našich silnic asi každý. Pokud to auto takto zahulí byť jen občas, je jasné, že ten filtr už nefunguje. Stejně tak jsme nedávno vedli debatu s Martinem Vaculíkem, který v naší partě vždy diesely obhajuje, a taky přiznal, že i taková čtyřková Ofce v bazaru se 100k km na hrbu prostě z výfuku už smrdí tak, jak to ta nová auta pro novináře na zápůjčky nikdy nedělají. To zas je potom o SCR (AdBlue), což je oproti DPF ještě choulostivější systém. Není divu, že na řadě stále velmi nových aut už jej majitelé nechali deaktivovat. U dodávek máme zkušenost, že to nabídne klidně i autorizák ještě v záruce, protože dodávka musí jezdit a vydělávat.
--
No a tím se dostáváme k neveselé situaci - jedna věc jsou homologační měření na úplně novém autě a druhá je realita za celý život vozu. Problém je, že moderní auto s nefunkčními emisními systémy ve výsledku může být daleko škodlivější než nějaký předkomůrkový diesel z 90. let, pokud je motor naladěný tak, že ty emisní systémy očekává. Dnes to vidíme typicky právě na emisích NOx, kdy moderní auto s vypnutým AdBlue smrdí i víc než stará dieselová jebka.
Druhý problém je, že na autech v provozu se tyto problémy prakticky nekontrolují a nepostihují. Funkčnost SCR (AdBlue) se nekontroluje vůbec (přitom technika by na to byla - stačilo by měřit NO). Měří se pouze kouřivost, a to způsobem, kdy moderní naftové auto s motorem jinak v pořádku může v pohodě projít STK/SME, i když má DPF úplně vymontované. Stačí upravit řídicí jednotku, aby nerozsvítila chybovou kontrolku (běžná praxe). Díky tomu provoz vylítaných dieselů je na českých silnicích tak levný (externalizovaný). Kdyby se tyto parametry na emisích kontrolovaly a nutilo to majitele držet svá auta v emisně dobrém stavu, už by to tak výhodné rázem nebylo.
Takže ta na papíře hrozně čistá nová oktávka v TDI v průměru nejspíš za celý svůj život vytvoří mnohem víc lokálních toxických emisí (a to o několik řádů u řady z nich), než ten benzínový hybrid od Toyoty. Ten jako nový může být o malinko horší v homologačních hodnotách, ale bude mnohem jednodušší ho blízko těchto hodnot udržet většinu jeho života. U toho moderního TDI jsou šance podstatně nižší.
Důvodů koupit si diesel může být celá řada. Pokud to ovšem někdo dělá, protože si myslí, že jde o emisně nejčistější volbu, je v podstatě uveden v omyl.
Takže všem tipujícím 👍 a je čas vyjevit pravdu. Tím ekologicky šetrným vozem se super nízkými reálnými emisemi škodlivin (naměřenými ADACem v rámci eko-testu) je, wait for it... Ovečka v dýzlu. Muhehe🤣 Moderní TDI je prostě v běžných provozních scénářích extrémně čistý motor.