**Z „benzínky s tanky“ se stala benzínka bez benzínu i tanků** Ještě nedávno se o Rusku s jistou dávkou ironie říkalo, že je to jen velká benzínka s tanky. Dnes ta metafora funguje přesně naopak. Rusko přišlo o stovky tanků na ukrajinských bojištích a zároveň mu dochází benzín pro vlastní obyvatele — včetně Moskvy a Petrohradu. V hlavním městě a dalších nejméně dvaceti regionech už řidiči narážejí na omezení prodeje. Některé řetězce dovolují natankovat maximálně dvacet litrů na osobu. U sítí Gazprom a Lukoil platí vyšší limity, ale i tam se fronty prodlužují a čerpací stanice hlásí výpadky. Co před týdny sužovalo jen okupovaný Krym, dorazilo teď až do Putinovy vlastní metropole. Příčina je přitom jasná a nachází se tisíce kilometrů od frontové linie. Od začátku roku 2026 Ukrajina systematicky útočí dlouhými drony na ruské rafinérie. Podle dat Bloombergu šlo jen do konce května o 38 úderů — rekordních šestnáct jich připadlo na samotný květen. Poškozeno bylo osm z deseti největších ruských rafinérií. Reuters v květnu informoval, že rafinérská výroba v centrálním Rusku „prakticky zastavila nebo výrazně omezila“ provoz. Zařízení, která zajišťují zhruba třetinu ruské produkce benzínu a čtvrtinu nafty, stojí nebo jedou na minimum. Problémy se rychle šíří. Zásobovací řetězec, který měl fungovat i v podmínkách války, selhává. Rusko proto v červnu zakázalo vývoz leteckého paliva do konce listopadu — poprvé v historii — aby zachránilo aspoň domácí zásoby pro letectví a armádu. Benzín a nafta pro civilisty už takovou ochranu nemají. Omezení se liší podle regionu a provozovatele čerpacích stanic. V některých oblastech se objevují i QR kódy nebo kupóny, jinde prostě visí cedule „pouze 20 litrů“. Zemědělci v jižních regionech hlásí potíže s naftou pro sklizeň. Turisté na Krymu utíkají z dovolené, protože čerpací stanice jsou buď prázdné, nebo s frontami trvajícími hodiny. Rusko má obrovské zásoby ropy, ale rafinérie jsou jeho slabým místem. Jejich oprava trvá týdny až měsíce, náhradní díly podléhají sankcím a ukrajinské drony útočí opakovaně na stejná místa. Výsledkem není totální kolaps, ale chronický nedostatek, který zasahuje každodenní život i logistiku daleko za frontou. Ironie je dokonalá. Země, která chtěla vést válku „na cizím území“ a zároveň profitovat z energetického exportu, nyní řeší, jak dopravit palivo do vlastních regionů. Benzín mizí z pump dřív než tanky z bojiště — a tentokrát ne na Ukrajině, ale v samotném Rusku.

Prepare for takeoff. ✈️ Flight simulator is now available globally on web to all users. goo.gle/4fBYnWO We've recently added many our most powerful professional desktop features to web. Elevation profiles, new import types, but there's always been one other feature you've been asking us to add to the web version of Google Earth, just for fun... Where will you fly? Share your best maneuvers, views, and flyovers with us!

Zajímavé srovnání. Mimochodem neexistuje treba statistika maturitních vysledků studentů jednotlivych oborů různých vysokých škol u nás? Optimalně pro srovnání i maturitní výsledky absolventů, aby bylo videt korelace? Nevíš @HynekCigler ?

Které #AI dnes podle vás má teď nejlepší výstupy v češtině, které byste použili třeba pro psaní článku na webu, příručky či dokumentace k produktu? (neřeším halucinace, zdrojování atd., čistě jazykovou kvalitu, jak příjemně se to pak čte).

Brainstorming - už několik let objíždím tu a tam školy a učitele (případně oni chodí na má školení) a učím, jak (se) učit v éře AI. Hodně intenzivně se snažím vzdělávat ve správném využití AI i studenty, například mým zapojením v soutěži Nachytej AI, čtu různé výzkumy na tohle téma, píšu o tom. Chtěl bych své zkušenosti nějak shrnout, tak aby z toho mohl být poster - pro studující a pro vyučující. Proto jsem vytvořil 2 desatera. Body záměrně nejsou příliš konkrétní (tedy např. jak psát prompty atp.) ale zaměřují se na podstatu, na to, jak používat AI zodpovědně tak, aby díky ní vycházeli ze škol chytřejší žáci. Co na ně říkáte? Uvítám vaše komentáře, konstruktivní kritiku, náměty na vylepšení. A také sdílení mezi učitele, poučenější rodiče, AI odborníky, studenty. Díky

**Morrigan: Malý dron, který dusí ruskou logistiku na cestě na Krym** V noci nad stepí na jihu Ukrajiny se z jednoduchého kovového katapultu zvedá malý stroj s šípovými křídly. Vrtule vpředu zabere, dron nabere rychlost a mizí ve tmě. O desítky kilometrů dál na dálnici R-280, kterou Rusové nazývají Novorossija, najednou hoří cisterna nebo nákladní auto s municí. Řidiči konvojů už vědí, že i v noci nejsou v bezpečí. Tento dron se jmenuje **Morrigan**. Teprve koncem května 2026 ho veřejně představila 412. brigáda Nemesis z ukrajinských Sil bezpilotních systémů. Do té doby šlo o „tajnou zbraň“ středního dosahu, která už několik týdnů působila problémy ruské logistice mezi Mariupolem, Melitopolem a Krymem. Morrigan je lehký úderný dron s pevným křídlem, dlouhý zhruba jeden a půl až dva metry. Startuje z katapultu nebo railu – nepotřebuje runway ani silnici. Má jednoduchou konstrukci, kterou Ukrajinci vyvinuli ve spolupráci přímo s frontovými operátory brigády Nemesis. Přesné technické parametry zůstávají utajené, ale jasné je jedno: je to zbraň navržená přesně pro úkoly, které FPV drony zvládají špatně a velké dálkové úderné drony jsou na ně příliš drahé. Patří do kategorie, kterou Ukrajinci začali v roce 2026 systematicky rozvíjet – **middle-strike** neboli střední údery. Tyto drony operují v hloubce přibližně 50 až 250 kilometrů za frontou. Na rozdíl od čistě autonomních dálkových dronů si operátor udržuje spojení a může cíl v reálném čase potvrdit nebo korigovat. Zároveň dosahují dál než klasické FPV drony. Ruské jednotky na jižní frontě závisí na jediné hlavní zásobovací tepně – dálnici R-280. Po ní proudí palivo, munice, technika i posily směrem na Krym i do Donbasu. Když se tato tepna ucpe nebo zpomalí, ruská armáda ztrácí schopnost udržovat tempo operací. Ukrajina proto spustila kampaň nazvanou **„Logistický lockdown“**. Ministr obrany Mychajlo Fedorov i prezident Zelenskyj ji označili za jednu z priorit. Cílem není zničit každé auto, ale vytvořit takové podmínky, aby ruské konvoje jezdily jen v noci, po objížďkách nebo vůbec nejezdily. Podle ukrajinských zdrojů klesl vojenský nákladní provoz na R-280 v posledních týdnech o desítky procent. Na Krymu se objevují problémy s palivem. Morrigan je v této kampani jedním z klíčových nástrojů. Brigáda Nemesis ho nasadila jak proti konvojům na R-280, tak přímo na Krymu proti prioritním cílům ruské protivzdušné obrany a podpůrné infrastruktury. Nejde jen o další dron. Morrigan ukazuje, jak Ukrajina dokáže rychle vyvíjet a nasazovat praktické zbraně přímo podle potřeb bojiště. Operátoři sedí s konstruktéry u jednoho stolu, říkají, co potřebují, a za týdny nebo měsíce je hotový funkční systém. Taková rychlost v klasickém zbrojním průmyslu prakticky neexistuje. Pro Ukrajinu je to výhodné hned z několika důvodů: - Je to relativně levné a ztrátové. Když dron zasáhne cíl nebo je sestřelen, ztráta není tak bolestivá jako u drahé rakety nebo velkého dronu. - Má přesnost a flexibilitu. Operátor vidí cíl a může reagovat. - Zasahuje přesně tam, kde to bolí nejvíc – v operačním týlu, kde Rusové dosud cítili relativní bezpečí. - Je škálovatelné. Ukrajina může takových strojů vyrobit a nasadit desítky nebo stovky. Válka na Ukrajině už dávno není jen o tom, kdo má víc tanků na frontě. Je o tom, kdo dokáže lépe a levněji paralyzovat protivníkovu schopnost zásobovat frontu. Rusko má stále velké zásoby techniky a munice, ale tyto zásoby musí někdo dopravit na frontovou linii. Když se to stane nebezpečné a nespolehlivé, ruská armáda ztrácí iniciativu i tam, kde má početní převahu. Morrigan není zázračná zbraň, která sama vyhraje válku. Je ale dalším důkazem, že Ukrajina našla způsob, jak v asymetrickém konfliktu využívat technologii a lidskou vynalézavost proti početně silnějšímu protivníkovi. A že i malý dron startující z pole dokáže výrazně ovlivnit, jestli se ruské konvoje vůbec dostanou tam, kam mají.

👮 Ondřeje Prokopa, šéfa pražského ANO a lídra pro komunální volby, vyslýchala policie jako svědka v souvislosti s korupční kauzou Motol. 👉 Policisté chtěli vědět, jak přišel k bytu téměř za 20 milionů. seznamzpravy.cz/clanek/30826…

Motůrek stáhnul na nátlak EU návrh na snížení minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí z 500 na 900 m. Problém je, že obě čísla jsou špatně, a to říkám jako velký proponent větrných elektráren. Podstatná nemá být vůbec nějaká fixní vzdálenost, ale tzv hranice maskování, tedy místo, ve kterém vůbec nelze poznat, že je nějaká elektrárna poblíž. A ta zaleží nejen na vzdálenosti, ale také pozici, směru větru a velikosti elektrárny, připadě samotném hlukovém pozadí daného místa. A klidne může být třeba kilometr a půl. Podobně to určují v některých německých zemích například. Navíc elektrárny dnes umí například snižovat výkon když vítr vane nepříznivým směrem, tedy k obydlím, což může udělat třeba 10 dB rozdíl. A naopak když je vesnice za kopcem, tak je jedno, že je třeba 500 metrů daleko, neslyší nic. Před pár měsíci jsem k tomu připravil aplikaci, která některé z těch aspektů ukazuje a můžete si naklikat jeden ze 3 typu elektraren a ruzne vzdalenosti. Kéž by se u nás v podobných fyzikálních parametrech zákonů rozhodovalo na základě vědy a ne tupě. Taky to ukazuje motůrkovu tupost a neschopnost cokoliv prosadit, kdyby si udělal pořádnou rešerši a vycházel ze zákonů blízkých zemích, mohl dosáhnout svého. Ale zas gratuluji, že po roce a půl poprvé vystoupil ve sněmovně. Sice jen proto, aby stáhnul svůj špatný návrh, ale za ty dva miliony co nás zatim stál to je neoochybně chválihodné, jeho voliči mu jistě tleskají a nadávají na tu zlou EU. vitr.kapler.cz/

Když jsme u toho vzdělávání - imo by se na gymplu melo hrát ve třídě tohle, a potom na to navázat nějakou hodinou kde by se vysvětlovala ta doba, mohlo by se pustit Ucho., zkusit nejaky role-playing... Jak byste vy ucili mladou generaci co to byl komunismus. Tak, aby to pokud možno fakt pochopili, ty pocity, ty problémy. Víte o někom, resp. Nějaké skol, kde to učí nejak zajimave? Jaké jsou vase zážitky z te doby, co by se nemelo ve škole chybět, co by se meli urcite naučit

Plagova destrukce jazykového vzdělávání na základních školách právem vyvolává veřejnou diskusi. Možná všichni interesovaní nevědí, jak vlastně byl za mého působení na ministerstvu školství nastaven model jazykového vzdělávání v inovovaném Rámcovém vzdělávacím programu, který jsem schválil na počátku roku 2025. Když mi Národní pedagogický institut, pověřený tvorbou kurikula, předložil v roce 2024 první ucelenou verzi, vyžádal jsem si něco, co v regionálním školství bohužel stále není běžné - mezinárodní srovnání očekávaných výstupních výsledků vzdělávání na konci deváté třídy. Výsledek nebyl radostný - ukázalo se, že dvacet let v České republice dosahují žáci v prvním cizím jazyce (nejčastěji angličtině) na úroveň A2, což nás řadí na jihovýchod Evropy, místo na její západ či sever, kde je obvyklá úroveň B1. Mým předchůdcům to očividně nevadilo, mně ano. Poškodilo to a poškozuje to celé generace, které například na trhu práce v mnoha případech soutěží se svými vrstevníky z jiných zemí. Proto jsem rozhodl, aby výstupní úroveň byla zvýšena na západoevropský standard (a také u matematiky, kde byl problém menší, ale viditelný). A aby školy mohly bez zbytečného stresu dosáhnout během základní školy na vyšší úroveň, rozhodl jsem o tom, že angličtina má být vyučována všude od první třídy, nikoliv od třetí jako dosud. Zároveň jsme s kolegy pro revizi středoškolského kurikula počítali se zvýšením úrovně maturity z angličtiny na B2, aby měla nějaký smysl (dosavadní text státní maturity je směšně lehký). Dosavadní stav, kdy některé školy začínají s angličtinou dříve a některé později zakládá nerovnosti v tom, co je pro profesní uplatnění zásadní. A odborníci se shodnou, že čím dříve s cizím jazykem začínáme, tím větší je šance, že jej zvládneme na vyšší úrovni. Pokud na základě Plagova rozhodnutí zůstaneme u dosavadního, očividně špatného nastavení, poškodíme další generace dětí a prohloubíme sociální nerovnosti.

Kdyby každá hodina přírodopisu, zeměpisu, dějepisu... byla zpracována nejak podobně, mam pocit, že by děti učení víc bavilo a že by si i víc zapamatovali, že by si to sdíleli víc než nějaký úchylárny co si sdílí teď.

Hodně zajímavý, byť zatím experimentální model, kombinující difusní modely co zname z obrázků, s textovými modely. Najednou generuje 256 tokenů a pak je difusne optimalizuje, výsledkem je aktualne 4x rychlejší generování textu (1000 tokenů za sekundu, 1-2 normostrany textu). Muze to byt IMO hodne zajimave pro některé úlohy s texty s nejakou lepe predikovatelnou strukturou (typicky programovací kód nebo editace původních textů). Má to mozna potenciál byt podobny prulom jako attention is all you need, tedy neco, co za par let bude soucasti kazdeho ai.

Neučit angličtinu od první třidy je extrémně hloupé. Její základy alespoň formou písniček a říkadel by se měly učit už na školkách. To je vědecký fakt. Novorozenci dokážou rozlišovat téměř všechny zvukové kontrasty, které existují v lidských jazycích (tzv. univerzální vnímání). Mezi 6. a 12. měsícem ale probíhá proces zvaný perceptuální zužování (perceptual narrowing). Mozek se „naladí“ na zvuky, které slyší kolem sebe (mateřský jazyk), a citlivost na zvuky, které v něm nejsou, výrazně klesá. Příklad z vědy: Japonské děti ve věku 6–8 měsíců dokážou rozlišovat anglické r a l. Ve věku 10–12 měsíců už tuto schopnost ztrácejí, protože japonština tyto dva zvuky nerozlišuje. Stejný proces probíhá u všech dětí. Proto je pro výslovnost a jemné rozlišování zvuků nejlepší začít co nejdříve — ideálně předškolním věkem (do 3–7 let). Po pubertě je získání dokonalého přízvuku a přirozeného vnímání některých zvuků mnohem těžší (i když ne nemožné — dospělí se to mohou naučit, ale stojí to víc úsilí). Problém angličtiny od první třídy u nás je ten, že ji tu neumí vesměs děti učit. IMO by se klidně mohla a měla učit už ve školkách - básničky, písničky, počítání... klidne jim pouštějte Muzzy in Gondoland a Sezame, otevři se (či rovnou Sezame street) a jen k tomu dejte někoho, kdo bude umět ty děti zapojit. Dneska by to šlo i třeba s AI, klidně 3 hodiny tydne deti se sluchátky budou reagovat v nejakem edukačním programu pro deti, bude to znát jejich tempo, co jim jde a nejde, co je baví... a rozmluví je a naučí je to mnohem lépe než většina učitelek na základních, které to dělají dnes. A kdyby byl stát co k čemu, tak udělá něco takového i pro dospělé (a nejen pro anglictinu), bude mít výuku jazyků v televizi, bude vysílání v televizi vzdy jen v původním znění s titulky atd.

❗️Česká armáda nařízením omezila vjezd čínských aut do svých areálů. Důvodem jsou obavy, že komunistická Čína vozy prošpikované senzory může využít ke špionáži. ❗️Celý resort obrany tak reaguje na loňské varování kyberbezpečnostních expertů státu. ❗️Oproti tomu holding Agrofert spojený s premiérem Andrejem Babišem vozy čínského původu na českém trhu začal prodávat. Dušuje se, že s jeho auty lidem nebezpečí nehrozí. ❗️Andrej Babiš zároveň razí pragmatickou politiku Česka vůči Číně, která dle něj nebude ohrožovat obchodní vztahy. seznamzpravy.cz/clanek/domac…

Diky @webexpo. Co by podle vas mohlo zajímat a bavit děti cca 5-15 let staré? Ted jedeme @tinkercad , 3D tisk na @Prusa3D tiskárnách, Lego programování, a AI (spis individuální konzultace a ukázky jak s tim ve škole pracovat, pro starší deti). Premyslim nad nějakou robotikou, mechanikou. Zas neco, co by si mohli vytvorit a odnést domu, nestalo to majlant a učilo to nejake užitečné skills do budoucna

Nemám elona rad jako člověka, ale co me uchvacuje je jeho schopnost myslet out of the box a takove projekty pak i dotáhnout a to opakovane, a ne zadne drobnosti - PayPal, elektroauta, komunikacni satelity, rakety, ted ai satelity, boring company.... vlastne byl i tim, kdo financoval openai, 5 let predtim, nez v ne věřil nekdo jiny. zatimco jine spolecnosti jdou na trh s evoluční zmenou, nebo to proste jen uchopí diky více penězům či marketingu, on (a jeho tymy), přijdou s revoluci, casto s necim, co ani nikoho nenapadlo, nebo napadlo ale nedokazali to vubec exekuovat. Imo kdyby vznikla vysoka škola "mysli jako elon", kde by procházely tyhle projekty a postupy, s přijímacím řízením zaměřeným na tech par procent lidí, kteří přes veškerou snahu škol to zničit dokáží ješte myslet out of the box, tak by se diky nim pak možná lidstvo posunulo o milenium. Být nějakým doktorandem na manažersko technicke škole, tak bych pro diplomku analyzoval prave tohle. Skoda, ze je to lidstky takový magor, ale otázkou je, jestli prave některé z tech rysy, které z něj dělají magora, nemají nějaký pozitivní vliv na tu jeho schopnost invence. Pripadne jestli ji nepodporují některé z těch drog které užívá (tak jako se jim nekdy příčítá americký progress v sedmdesatych a osmdesatych letech)

Claude Fable 5 designs a complete 3D-printable model in a browser-based CAD editor. The editor was also created by Fable 5, including the built-in AI copilot that does the modeling.

Introducing Claude Fable 5: a Mythos-class model that we’ve made safe for general use. Its capabilities exceed those of any model we’ve ever made generally available.